Hurtigruten představuje tři nové lodě s hybridním pohonem
Hurtigruten nepřestává posouvat hranice zelené technologie: v průběhu rozsáhlé přestavby se tři plavidla společnosti promění v prémiové, expediční výletní lodě s hybridním pohonem.
Tři lodě, vybavené sety baterií a další k životnímu prostředí šetrnou technologií, budou od roku 2021 celoročně obsluhovat expediční výletní plavby podél norského pobřeží, přesné itineráře ještě nejsou známé. Hosté Originální pobřežní plavby (Original Coastal Voyage) na MS Finnmarken dostanou jedinečnou příležitost vyzkoušet si zmodernizovanou loď už příští rok.
Hurtigruten, která v létě představila MS Roald Amundsen, první výletní loď s hybridním pohonem na světě, tak do své flotily, už nyní považované za nejzelenější v průmyslu výletních lodí, zařadí další tři lodě s hybridním pohonem.
„Díky těmto novým expedičním výletním plavidlům budou cestující moci prozkoumat Norsko jako ještě nikdy předtím – v pohodlí, s vybavením a za doprovodu expertů, potřebných k vytvoření perfektního dobrodružství. V kombinaci s přelomovou zelenou technologií tyto lodě skutečně vyniknou,“ řekl Daniel Skjeldam, generální ředitel Hurtigruten.
S přeměnou ve skutečně prémiové expediční lodě se MS Trollfjord, MS Finnmarken a MS Midnatsol také přejmenují, a to na MS Maud, MS Otto Sverdrup a MS Eirik Raude.
Sety baterií a zelená technologie
Na MS Otto Sverdrup budou sety baterií nainstalovány v průběhu jejího pobytu v loděnici v roce 2020, MS Maud a MS Eirik Raude budou následovat roku 2021. Baterie budou oporou lodním motorům a zásadním způsobem omezí emise.
Tři lodě budou vybavené také zařízením pro připojení k elektřině na pobřeží, a tímto způsobem budou v přístavech, disponujících touto technologií, schopné omezit emise na nulu. K tomu dostanou zásadně vylepšené nízko-emisní motory, které budou v souladu se všemi známými i budoucími předpisy (Tier3).
„V Hurtigruten jsou tah na udržitelná řešení a zavádění zelené technologie klíčem ke všemu, co děláme. Působíme v celé řadě nejúžasnějších oblastí světa. To s sebou nese zodpovědnost,“ řekl Skjeldam.
Vylepšení ve velkém
V rámci tří největších modernizačních projektů v 125leté historii Hurtigruten se lodě změní v prémiová výletní plavidla s maximální kapacitou 530 hostů. Celková vylepšení přinesou hned několik nových rysů a prostor na lodích. Těmi nejdůležitějšími jsou:
- Všechny veřejné prostory na MS Maud, MS Otto Sverdrup a MS Eirik Raude budou za použití přírodních skandinávských materiálů, jako jsou žula, dub, bříza a vlna, přetvořeny tak, aby přinesly uvolněný a stylový vzhled a atmosféru a ještě tak přispěly k prémiovému zážitku na palubě.
- Na všech lodích se nově objeví speciálně navržený společenský prostor Expedition Lounge s panoramatickými okny a barem, a zároveň místo, odkud budou hosté vyrážet na exkurze a dobrodružství na pobřeží. Na palubě lodí nebudou chybět expediční čluny a další vybavení.
- Kompletně předělány budou všechny kajuty a apartmá a na zádi všech tří lodí přibude také několik nových prostorných apartmá, nabízejících překrásné výhledy.
- Všechny tři lodě obohatí značkové Vědecké centrum Hurtigruten. Zábavně-vzdělávací místo, vybavené nejmodernější technologií a špičkovými přístroji jako dotykové obrazovky, vědecké a další interaktivní nástroje, bude současně centrem Expedičního týmu lodi na palubě.
- Vystavěno bude zcela nové wellness centrum s posilovnou, salonkem a místnostmi pro procedury. Vylepšením projdou i bazén (MS Otto Sverdrup) a venkovní vířivky (MS Maud a MS Eirik Raude).
Na lodích se objeví tři nové restaurace, jež budou odpovídat novému restauračnímu konceptu rostoucí flotily expedičních výletních lodí Hurtigruten:
- Hlavní restaurace se změní v restauraci Aune, nový koncept hlavních expedičních restaurací Hurtigruten. Aune bude společenskou a neformální a jejímu designu a interiérům budou dominovat přírodní prvky. Servírovat bude snídaně, obědy a večeře ve skandinávském stylu.
- Novinkou bude také restaurace Lindstrom, specializovaná restaurace, pojmenovaná po oblíbeném šéfkuchaři norských polárních hrdinů. Lindstrom bude prémiovou restaurací se silnými kořeny v tradiční norské přípravě pokrmů, postavenými do kontrastu s moderní kuchyní.
- Neformální jídelna Fredheim byla pojmenovaná po lovecké stanici ve Svalbardu z 20. let 20. století, jež poskytla přístřeší řadě dobrodruhů z celého světa. Prostory na horních palubách navíc obohatí také nový venkovní gril.
Co na modernizovaných lodích zůstane zachováno, bude jejich rozsáhlá umělecká sbírka.
Čest objevitelskému dědictví
MS Maud, dnešní MS Trollfjord, je pojmenována po jednom z nejslavnějších polárních plavidel všech dob, „Maud“ Roalda Amundsena. Když byla v roce 1917 spuštěna, byla Maud revoluční lodí, vystavěnou na míru polárníkovým expedicím Severovýchodní pasáží s cílem plout Arktickým oceánem a dostat se severnímu pólu tak blízko, jak jen to bude možné. Maud strávila roky v ledu a byla vybavena vědeckými přístroji, které měly zaznamenávat meteorologická a geofyzikální data a monitorovat mořskou vodu. Původní „Maud“ dostala svůj název na počest první královny moderního Norska, jejíž jmenovkyní byla také DS Dronning Maud („DS Queen Maud“ – Královna Maud), vlajková loď Hurtigruten z roku 1925.
MS Otto Sverdrup, současná MS Finnmarken, ponese jméno jednoho z nejvýznamnějších norských polárních hrdinů. Spolu s Fridtjofem Nansenem byl prvním, kdo na lyžích překročil Grónsko, a také jedním z klíčových účastníků několika expedic a kapitánem legendární polární lodi „Fram“ na její cestě na severní pól. Sverdrup vedl expedici na ostrovy západně od Grónska, známé dnes jako kanadský Nunavut, později také několik záchranných arktických výprav. Polárník je úzce spojený také s Hurtigruten: mezi expedicemi sloužil jako kapitán na jejích lodích.
MS Eirik Raude, dnešní MS Midnatsol, získala jméno jednoho z nejslavnějších vikingských náčelníků v dějinách. Eirik Raude – známý také jako Erik Rudý – vděčí za svoji přezdívku svým dlouhým zrzavým vousům. Erik Rudý se narodil v jihozápadním Norsku kolem roku 950, emigroval na Island a poté, co tady byl prohlášen za psance, vyplul na západ a objevil Grónsko. Na ostrově, kterému dal jméno, zůstal tři roky, poté se se zprávami o něm vrátil na Island. Na jeho další plavbě do Grónska se k němu připojila celá řada dalších lodí, společně pak Zelený ostrov osídlili jako lovci, rybáři a farmáři. Leif Erikson, syn Erika Rudého, nezůstal povaze svého otce nic dlužen – objevil Ameriku a stal se inspirací pro celé generace dobrodruhů, které přišly po něm.
„Po staletí lidstvo posouvalo hranice a objevovalo ta nejúžasnější místa a vody naší planety. Jako největší expediční lodní společnost světa jsme úzce spojeni s velkými průzkumníky a polárními hrdiny. Jmény, inspirovanými jejich neuvěřitelnými úspěchy, vzdáváme hold jejich dědictví,“ uzavřel Skjeldam.