Historie výletních plaveb

Výletní plavby: moderní fenomén s dvousetletou historií

Jakkoli jsou výletní plavby moderní záležitostí, mají historii delší, než by se na první pohled mohlo zdát. Pravda: lodě, na kterých se jejich první účastníci plavili, měly do dnešních luxusních plovoucích měst daleko, jejich podstata však (do značné míry) zůstala nezměněná: poznat nové země a místa způsobem, se kterým se cestování po souši nemůže měřit.

19. století: první zaoceánské plavby

Plavby na prvních zaoceánských lodích byly sice více o přesunu z místa na místo než o trávení dovolené, následující vývoj byl ale důležitým předpokladem jejich pozdější transformace v to, co si pod spojením „výletní plavba“ představíme dnes.  

V roce 1818 byla založena společnost Black Ball Line, která nabídla pravidelné plavby mezi Severní Amerikou a Evropou, a o rok později, v roce 1819, překročila Atlantik první americká loď na parní pohon, S.S. Savannah. Přeplout oceán jí trvalo 29 dní. Více než 100 let po objevení parního motoru začala éra parníků.

První velké lodě vyrazily na pravidelné plavby z Anglie do Spojených států a zpět v roce 1837. K pohonu využívaly parní pohon v kombinaci s plachtami a cesta jim zabrala 15 dní. S tím, jak se na moři objevovalo stále více a více plavidel a konkurence rostla, začaly lodní společnosti v 50. a 60. letech pracovat na tom, aby se jejich nabídka odlišila. Dělo se tak především na poli komfortu, který mohly pasažérům nabídnout: samozřejmostí se začala stávat elektřina, osvětlení, ale také prostornější kajuty, a dokonce i zábava, která měla hostům zpříjemnit jejich dlouhý pobyt na palubě. Od roku 1876 už téměř každá loď nabízela také 1. třídu pro ty, kteří si byli ochotni za nadstandard připlatit.  

Rok 1833 (1844): první (komerční) výletní plavba

V roce 1833 vyplula z italské Neapole loď Francesco I, která na své palubě nesla šlechtice, úřední činitele a členy královské rodiny. Na tříměsíční plavbě navštívila jedenáct zemí a na jejím itineráři nechyběly destinace jako Syrakusy, Malta, Korfu, Atény nebo Istanbul. Už tehdy si pasažéři krátili dlouhou chvíli na dlouhé plavbě tancem, karetními hrami a party na palubě a v přístavech pro ně byly připraveny exkurze a prohlídky s průvodcem. Přesto, že byla určena jen pro evropské aristokraty, je plavba Francesca někdy považována za vůbec první výletní plavbu. Na tu první skutečně komerční si však svět musel počkat ještě dalších 11 let.

První výletní plavby, vypravené výhradně za účelem rekreace pasažérů na palubě, se objevily v roce 1844, kdy z britského Southamptonu vypluly do oblasti Středomoří malé parníky společnosti P&O Cruises. Společnost byla založena už v roce 1822, známá byla jako Peninsular Steam Navigation Company a než na svých lodích přivítala pasažéry, přepravovala mezi Anglií a Iberským poloostrovem zboží a poštu. Jak poptávka rostla, doplnila P&O Cruises Středozemní moře o další destinace – Británii, Indii, Orient a také končiny tak vzdálené, jako byly Austrálie a Nový Zéland. P&O Cruises se tak stala vůbec první společností na světě, pořádající komerční výletní plavby.

Druhá polovina 18. století: výletní plavby získávají na oblibě

K popularitě prvních výletních plaveb nepochybně napomohl humoristický cestopisný román Našinci na cestách, který vyšel v roce 1867. Mark Twain v něm zachytil svoji 6měsíční plavbu na výletní lodi Quaker City z Ameriky do Evropy a na Blízký východ, která byla vůbec první výletní plavbou z New Yorku do Evropy.

V roce 1880 se do pohonu velkých výletních lodí zapojil lodní šroub a plavidlům přidal na rychlosti. Zvyšující se poptávka už v tomto období vedla k tomu, že se začaly stavět větší a větší lodě, které byly schopné pojmout tisíce pasažérů. SS Valetta, postavená v roce 1889, byla první lodí, na které bylo možné najít elektrická světla.

První loď určená výhradně pro luxusní výletní plavby spatřila světlo světa v roce 1900. Byla jí německá Prinzessin Victoria Luise společnosti American-Hamburg, dlouhá 124 a široká 16 metrů.

Zatímco v roce 1896 pluly z Evropy do Severní Ameriky jen tři luxusní parníky, v roce 1906 jich už bylo sedm.

První polovina 20. století: od Titaniku do války

S cílem poskytnout pasažérům na dlouhé cestě přes oceán maximální pohodlí pořídila společnost White Star Line hned tři lodě – Olympic, Titanic a Britannic -, v té době ta největší a nejluxusnější plavidla, která kdy na moři kdo viděl. Titanic se potopil hned při své premiérové plavbě v roce 1912 a v roce 1916 narazila na minu a klesla ke dnu také loď Britannic.

Meziválečná doba byla zlatou érou zaoceánských plaveb – konkurence na moři byla veliká, a kdo byl pasažéry mezi Evropou a Spojenými státy nebo Kanadou schopen přepravit rychleji a luxusněji, vyhrával.

V roce 1922 se uskutečnila první výletní plavba kolem světa: lodi Laconia společnosti Cunard Line trvala 6 měsíců.

S příchodem světové hospodářské krize ve 30. letech ubylo pasažérů, na což White Star Line a Cunard Line zareagovaly tak, že se v roce 1934 spojily a vytvořily Cunard White Star.

Ani období druhé světové války výletním plavbám nepřálo – mnoho lodí bylo přestavěno na válečná plavidla, a to včetně Queen Mary a Queen Elizabeth společnosti Cunard.

Ve 30. letech 20. století přišel po páře a lodním šroubu do oblasti pohonu výletních lodí dieslový motor a umožnil přeplout Atlantik za pouhé 4 dny. Tou nejrychlejší lodí své doby se stala Queen Mary, která brázdila vody Atlantiku mezi lety 1935 a 1967. Dnes je zakotvena na kalifornské Long Beach a je turistickou atrakcí a restaurací.

Druhá polovina 20. století: lety přes Atlantik a zrod moderních výletních plaveb

Rok 1958 byl svědkem prvního komerčního transatlantického letu. Lodě rychlosti letadel konkurovat nemohly a další úbytek pasažérů znamenal, že byly prodávány a mnoho společností zkrachovalo. Rok 1986 znamenala úplný konec pravidelných lodních linek přes oceán – s jednou jedinou výjimkou, o kterou se postarala Cunard Lines.  

Fenomén moderních výletních plaveb se zrodil v 60. letech. Loď už nebyla pouhým dopravním prostředkem a způsobem, jak se co nejrychleji dostat z bodu A do bodu B, ale stala se dovolenkovou destinací sama o sobě. Lodní společnosti začaly svoji nabídku prázdnin na moři propagovat mezi širokou veřejností. Od 80. let výletní plavby získávaly na popularitě, a s tím se měnil i vzhled samotných plavidel: ve směru k větším, luxusnější a postupem času také technologiemi stále více nabitým lodím.

V hlavní roli úspěšného amerického televizního seriálu The Love Boat z let 1977-1986 byla loď Pacific Princess společnosti Princess Cruises. Lepší reklamu si snad ani není možné přát. Seriál představil koncept výletních plaveb široké veřejnosti a ta se doslova začala hrnout na palubu.

Cunard Line byla první lodní společností, která se začala starat o to, aby své pasažéry v průběhu dlouhé plavby zabavila. V roce 1974 najala známé osobnosti, které na palubě její lodi Queen Elizabeth 2 na plavbě mezi New Yorkem a Londýnem bavily pasažéry kabaretním představením. Plavba byla tehdy inzerována jako dovolená sama o sobě. Byly to opět Cunard Line a Queen Elizabeth 2, které zavedly tzv. plavbu v jedné třídě (one-class cruising), v rámci které nabízely všem pasažérům bez rozdílu stejnou kvalitu ubytování i příslušenství.

V letech 1975-80 toho výletní plavidla kromě křesel na palubě a drinků pod slunečníkem o moc víc nenabízely. V 80. letech se ale objevily první obří lodě s kapacitou přes 2 tisíce lidí. Stavěny již byly přímo pro výletní plavby a snadno by se daly přirovnat k majestátním plovoucím hotelům, ne-li dokonce k městům: s kasiny, lázněmi, restauracemi, bary a nočními kluby, běžeckými trasami, basketbalovými hřišti i soukromými terasami. S designem lodí se změnily také marketing lodních společností a očekávání pasažérů – hlavním tahákem už nebyly přístavy po trase, ale plavba na lodi samotné.

Současnost: větší, lepší, luxusnější

Od 80. let 20. století se vývoj v oblasti výletních plaveb už nezastavil – naopak: nabíral na obrátkách. Za dvě desetiletí (od roku 1988 do roku 2009) se ta největší výletní loď prodloužila o celou třetinu (z 268 na 360 metrů), téměř zdvojnásobila svou šířku (z 32,2 na 60,5 metrů) a také kapacitu (z 2 744 na 5 400). A pokračuje se dál – každý rok na moře vypluje několik nových výletních lodí: jsou větší, luxusnější a nabízí toho víc, než jejich starší sourozenci.

V květnu 2016 poprvé vyplula na moře Harmony of the Seas společnosti Royal Carribean a stala se největší lodí, která dnes brázdí hladiny moří. Loď je dlouhá 362,12 metrů, má 2 747 kajut a celkovou kapacitu 5 479 pasažérů. V dubnu 2018 by ji měla překonat její mladší (a krásnější) sestra Symphony of the Seas. Už teď je ale jasné, že ani u ní se vývoj výletních lodí určitě nezastaví.

---------

V roce 1840 s sebou Cunard Line vzala na palubu své lodi Britannia krávu, která měla pasažéry na 14denní transatlantické plavbě z Liverpoolu zásobovat tím nejčerstvějším mlékem. Jakkoli úsměvný se tento počin může zdát, je symbolem začátku kompletního přerodu lodí coby způsobu přepravy z místa na místo v plavidla, které jsou destinací sama o sobě.

 

Kdy vznikly „dnešní“ lodní společnosti: