Janov / Itálie

Janov je hlavní město oblasti Ligurie a provincie Genova. V minulosti byl významným přístavem ve Středozemním moři a hlavním městem mocné a bohaté Janovské republiky. I dnes je nejdůležitějším italským přístavem, jedním z největších ve Středozemním moři a v Evropě. Janov je významným průmyslovým a obchodním centrem a spolu s Milánem a Turínem tvoří tzv. severozápadní italský průmyslový trojúhelník, který patří mezi hlavní ekonomická centra v Itálii. Je sídlem univerzity, založené v roce 1481, kulturních institucí a arcibiskupství. Se svými 610 000 obyvateli je šestým největším italským městem (po Římě, Milánu, Neapoli, Turínu a Palermu).

Historie města sahá až do antických časů. Prvními známými obyvateli oblasti byli Ligurové, po kterých sem zavítali Féničané, Řekové i Etruskové, kteří pravděpodobně založili první přístav. V době římské byl Janov zastíněn významnějším obchodním centrem – dnešní Marseille, přesto se ale neustále rozrůstal a čile obchodoval. Během následujících staletí se změnil z malé rybářské vesničky v nezávislou námořní republiku a spolu s Benátkami, Pisou a Amalfi řídil obchod ve Středozemí. Brzy ovládal celé Tyrhénské moře a po účasti na křížových výpravách získal i kolonie na Blízkém východě a v severní Africe. Uzavřel také spojenectví s Byzantskou říší, které umožnilo expanzi do Černého moře a na Krym. Vrchol prosperity přišel s vítezstvím nad Pisou v r. 1284 a Benátkami v r. 1294. Prosperita ovšem nemohla trvat věčně. Město zasáhla morová epidemie a neustálé spory mezi šlechtickými rody měly za následek velký úpadek. Zlepšení přišlo v době, kdy nejslavnější janovský rodák Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Janovská banka sv. Jiří díky němu  dojednala daňové úlevy  a Janov se v pol. 16. stol. stal de facto španělskou kolonií. Místní šlechtické rody nashromáždily během druhého zlatého období obrovské bohatství a na ulici Via Garibaldi, která je dnes zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, vystavěly řadu honosných paláců. Pak ovšem přišla druhá morová rána a v r. 1684 oslabené město prakticky zdemolovalo námořnictvo Ludvíka XIV. Francouzi si poté město přivlastnili a s posunem světového obchodu do Nového světa Janov ztratil veškerou svou moc. Město bylo poničeno i během bombardování za 2. sv. války. Ze všech útrap se ovšem vždy rychle vzpamatovalo a dnes svým návštěvníkům nabízí celou řadu zajímavých památek, včetně katedrály sv. Vavřince, výstavní ulice Via Garibaldi nebo rodného domu Kryštofa Kolumba.       

Místa, která stojí za to vidět:

- katedrála sv. Vavřince

- Via Garibaldi

- rodný dům Kryštofa Kolumba

- Porta Soprana

- Piazza de Ferrari

Vychutnejte si místní speciality...
Pesto Genovese – pesto (omáčka) z bazalky, parmazánu, olivového oleje, piniových oříšků a česneku

Focaccia – pizza chléb s olivovým olejem

Torta Pasqualina – listové těsto plněné mangoldem, sýrem, bylinkami, vejci a artyčoky