Lakselv / Norsko

Lakselv je největší vesnicí a administrativním centrem oblasti Porsanger. Najdete ho na jižním okraji stejnojmenného fjordu v severním cípu Norska. Je domovem necelých 2,5 tisíc obyvatel. Přesto, že oblast leží severněji než většina sídel v Grónsku, těší se díky vlivu Golfského proudu překvapivě mírnému klimatu.

Oblast Porsangeru byla osídlena odnepaměti. V 18. století se kolem fjordu začali usazovat lidé utíkající ze sousedního Finska před válkou a hladomorem, dnes známí jako Kven. Za druhé světové války německá armáda v Porsangeru vybudovala řadu pevností a také letiště, které tady najdete dodnes, stejně jako pozůstatky bunkrů a dalších staveb. V roce 1944 odsud byli tehdejší obyvatelé násilně přesunuti na jih a téměř veškeré budovy byly v očekávání ruské invaze nacisty spáleny. Po válce byla oblast za pomoci Marshallova plánu znovu vystavěna.

Kromě příznivců historie si tady přijdou na své i sportovní rybáři a milovníci přírody a pěší turistiky. K té dává spoustu příležitostí Národní park Stabbursdalen, který leží hned na západ od Lakselvu. Park, založený teprve v roce 1970, chrání nejseverněji položený borový les na světě a obdivovat tady můžete typickou krajinu severního Norska – drsné hory, rozlehlé plošiny, divokou řeky Stabburselva i nádherné vodopády.

Ve staré školní budově v Skoganvarre najdete muzeum věnované kulturní historii obyvatel severního Norska. Ve sbírce má předměty vztahující se k rybolovu a zemědělství, ale také válečné artefakty. Fyzické pozůstatky války v reálném prostředí pak leží necelých 30 kilometrů na jih od vesnice: Lasarettmoen jsou ruiny největší polní nemocnice v oblasti z druhé světové války.

Asi 35 kilometrů na sever od Lakselvu se nachází Trollholmsund, 700 milionů let staré dolomitové skály. Pověst říká, že jsou to zkamenělí trollové, kteří tudy kdysi procházeli se zlatem a stříbrem, nemohli překročit fjord a zastihlo je svítání.

Pro většinu pasažérů výletních lodí, které v Lakselvu přistanou, je vesnice vstupní branou do Karasjoku, obchodního a kulturního centra Sámů. Historie tradičně kočovného etnika Sámů sahá až do doby před 8 tisíci lety a jeho existence je závislá na pastevectví sobů, se kterými tito lidé táhnou krajinou. Mezi hlavní atrakce Karasjoku patří sámský parlament (Samediggi), muzeum a také starý kostel, který jako jediný přežil válku. Až tady budete, porozhlédněte se po duodji, sámských řemeslných výrobcích, které budou hezkou památkou.

Místa, která stojí za to vidět

Trollholmsund – Udělejte si procházku k 700 milionů let starým dolomitových skalám, o kterých místní tvrdí, že jsou to zkamenění trollové.

Porsánggu Musea – Seznamte se s kulturní historií obyvatel severního Norska a válečnou minulostí Porsangeru v muzeu sídlícím ve staré školní budově.

Stabbursdalen nasjonalpark – Udělejte si výlet nádherou krajinou severního Norska s pozůstatky nejseverněji položeného borového lesa a místem, kde lidé kmene Sámů v létě pasou svá sobí stáda.

Silfat Canyon – Obdivujte krásu křišťálově čisté vody valící se přes našedlé dolomitové skály v jednom z největších kaňonů severní Evropy.

Karasjok – Nenechte si ujít návštěvu vesnice kočovného etnika Sámů, podívejte se do kostela, který jako jediný přežil válečné události, a kupte si některý z duodji, sámských řemeslných výrobků.

Lasarettmoen – Navštivte pozůstatky jedné z největších finských polních nemocnic druhé světové války.