Helsinky / Finsko

     Helsinky jsou hlavním a se svými přibližně 600 tisíci obyvateli i největším městem Finska. Mají skutečně jedinečnou polohu na břehu Finského zálivu a vlastní město je tvořeno členitým pobřežím se spoustou ostrůvků i zátok. 

     O založení Helsinek v r. 1550 se zasloužil švédský král Gustav Vasa, který toužil vytvořit významné obchodní město konkurující Tallinnu, mocnému hanzovnímu centru. Původní město bylo založeno o několik kilometrů severovýchodněji u ústí řeky Vantaa do Finského zálivu. Místo ovšem nebylo zvoleno vhodně a s cílem stát se významným přístavem musely být Helsinky v r. 1640 přesunuty na svou současnou pozici. Město se velice rychle rozvíjelo, ale po založení Petrohradu v r. 1703 se v oblasti výrazně rozšířil ruský vliv. Během 18. stol. dokonce Rusko Helsinky několikrát obsadilo a proto v r. 1748 Švédové vybudovali pevnost Sveaborg (dnešní Suomenlinna) na obranu proti dalším útokům. Rusům se přesto v roce 1809 podařilo si celé Finsko podmanit. Stávající hlavní město Turku ovšem leželo moc daleko od Petrohradu, a tak Alexandr I. jmenoval v r. 1812 Helsinky novým hlavním městem země. Během 19. a na počátku 20. století se Helsinky poměrně rychle rozrůstaly, bylo zde vystavěno mnoho nových domů, začala vznikat předměstí a zvelebilo se i centrum města. Německý architekt Carl Ludvig Engel se zasloužil o vznešený neoklasicistní vzhled Senátního náměstí. Druhá světová válka zasadila Helsinkám silnou ránu. Během ruského bombardování byla velká část města zničena. Poválečné období se však neslo v duchu obnovy a již v roce 1952 mohly Helsinky hostit letní olympijské hry, na kterých ziskem tří zlatých medailí exceloval český atlet Emil Zátopek.  Od 80. let 20. století jsou Helsinky prosperujícím mezinárodním velkoměstem, kde vzkvétá také kulturní život. Centrum města dnes tvoří rozlehlé náměstí Senaatintori, které obklopují majestátní budovy z 19. století. Bylo postaveno po vzoru Petrohradu a jeho hlavní dominantou je neoklasicistní katedrála Tuomiokirkko. Velkou atrakcí je Jižní přístav s tržnicí a dominantní katedrálou Zesnutí Panny Marie, která je vůbec největším pravoslavným kostelem v západní Evropě. Z přístavu také vyjíždějí výletní lodě na ostrovy se skvěle zachovalou pevností Suomenlinna, která byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Místa, která stojí za to vidět:

Helsinská katedrála - helsinská katedrála postavená v 1. pol. 19. stol. carem Mikulášem I. je hlavní dominantou centra města. Nádherná bílá neoklasicistní stavba ležící na Senátním náměstí je centrem luteránské evangelické církve. Do r. 1917 byla známá jako katedrála sv. Mikuláše.

Rautatientori - rozlehlé náměstí Rautatientori leží na rozhraní starých a nových Helsinek. Je obklopeno řadou zajímavých, převážně secesních budov, mezi kterými vyniká zajímavé Hlavní vlakové nádraží, Národní divadlo nebo Ateneum, jež ve svých útrobách uchovává cennou sbírku obrazů. 

Olympijský stadion - helsinský olympijský stadion hostil letní olympijské hry v r. 1952. Ty se zapsaly zejména do české historie díky běžci Emilu Zátopkovi, který zde získal 3 zlaté medaile. Stadion je dnes přístupný turistům stejně jako olympijská věž, ze které je nádherný výhled na město.

Sibeliův památník - zajímavý monument věnovaný nejznámějšímu finskému skladateli Jeanu Sibeliovi. Památník je umístěn na kraji Helsinek v Sibeliově parku a vzdáleně připomíná píšťaly varhan. Určitou kontroverzi ovšem vyvolala skladatelova posmrtná maska, která je taktéž součástí památníku.

Katedrála Zesnutí Bohorodičky - nebo také Uspenská katedrála je největším pravoslavným kostelem v zemi. Chrám postavený v pseudobyzanstkém stylu v 2. pol. 19. století shlíží z nevysoké skály na historické centrum i starý přístav. 

Vychutnejte si místní speciality:

Baltský sleď – v různých příchutích, nebo nakládaný podobně jako české zavináče

Karjalanpiirakka – karelský žitný piroh s rýžovou (alternativně také bramborovou) kaší

Poronkäristys – tenké plátky sobího masa, dušených s česnekem, pepřem, solí a zalité pivem

Laskiaispulla – sladké pečivo tvaru žemle z kynutého těsta s mandlovým krémem

Rönttönen – otevřený koláč s náplní z bramborové kaše a brusinek, často se podává ke kávě

Losos s pečenými brambory a tatarkou

Finská vodka