Fort-de-France (Martinik) / Zámořský departement Francie

     Martinik bývá označován za jeden z nejkrásnějších ostrovů Karibiku. Tento francouzský zámořský department je geografickou součástí Francouzských Antil, které spadají pod souostroví Malé Antily. Jako součást Francie patří i do Evropské unie a měnou je zde euro. Zcela unikátní mix kreolské a francouzské kultury dává Martiniku jedinečný charakter. Když se k tomu přidají pěkné pláže s bílým i černým vulkanickým pískem, krásná příroda i malebná koloniální městečka, je z něj rázem turistická lokalita velikého významu. Ostrov s bujnou vegetací na úrodných sopečných půdách okolo dominantní sopky Mont Pelée (1397 m) okouzluje deštnými pralesy, plantážemi i krásnými zahradami. Mezi nimi vyčnívá unikátní botanická zahrada Balata s více jak 3000 druhy tropických rostlin. Ne nadarmo se tak Martiniku přezdívá „ostrov květin“.

     Stejně jako tomu bylo u mnoha dalších ostrovů v Karibiku, i Martinik jako první navštívil Kryštof Kolumbus v roce 1502 během své čtvrté plavby do Nového světa. Ostrov ale ještě dlouhou dobu zůstal mimo zájem koloniálních mocností. První francouzští osadníci zde přistáli v r. 1635, tedy v době, kdy byl ostrov stále vlastnictvím původních obyvatel – Karibů. Po více jak 25 letech krvavých konfliktů nakonec ostrov ovládli a rozhodli se jej pokrýt poli s cukrovou třtinou. Na těch pracovali jako otroci právě Karibové nebo dovezení černoši z Afriky. V r. 1762 dobyla ostrov Anglie, o rok později jej ale společně s Guadeloupe navrátila Francii, výměnou za Dominiku, Grenadu, Sv. Vincent, Tobago a několik území v Senegalu a Severní Americe. Než bylo v roce 1848 zrušeno otroctví, byla situace na Martiniku poměrně stabilní, přestože zde došlo k několika vzpourám a povstáním otroků. Trh s cukrem však po roce 1848 začal upadat, stejně tak jako bohatství celého ostrova. Nejčerněji se však do historie Martiniku zapsal rok 1902. Dne 8. května totiž vybuchla sopka Mont Pelée, která zničila celé hlavní město St. Pierre a zabila na 30 tisíc jeho obyvatel. Město se již nikdy nepodařilo obnovit do jeho původní podoby a také život se do něj vracel jen velmi pomalu. Hlavní město bylo poté přesunuto do Fort-de-France, které je dnes rušným přístavním městem i turistickým centrem s koloniálními domy, tržnicemi i několika muzei.

Místa, která stojí za to vidět:

Fort de France – pevnost sv. Ludvíka - mohutná pevnost sv. Ludvíka ze 17. století se hrozivě tyčí na skalním výběžku nedaleko přístavu. Větší část celého areálu zabírá vojenská námořní základna, turisté ji však mohou prozkoumat během komentovaných prohlídek. 

Fort de France – Schoelcherova knihovna - tato zajímavá budova v byzantsko-románském stylu byla původně postavena pro světovou výstavu v Paříži v r. 1889. Po výstavě byla rozebrána a převezena na Martinik, kde se stala národní knihovnou. Své jméno získala po Victorovi Schoelcherovi, známém francouzském bojovníkovi za zrušení otroctví.

Botanická zahrada Balata - oddychněte si procházkou v soukromé botanické zahradě v prostředí deštného pralesa. Zahrady se nacházejí asi 10 km od přístavu Fotr-de-France a k vidění je opravdu mnoho. Zahrada byla otevřena veřejnosti v r. 1986 a najdeme zde na 3000 druhů rostlin z celého světa, vč. palem, orchidejí, cykasů, mahagonu aj.

Sacré-Coeur de la Balata - v koloniálních dobách se Francie snažila vytvořit z Martiniku „malou Evropu“ a z toho důvodu tady najdeme mnoho typických evropských staveb. Nejlepším příkladem je pravděpodobně kostel Sacré-Coeur de la Balata postavený v r. 1925 jako menší kopie světoznámé pařížské památky. Impulzem pro výstavbu bylo zničení původního hlavního města ostrova Saint Pierre v r. 1902 během sopečné erupce a následný příchod tisíců obyvatel do okolí města Fort-de-France.

Palírna Depaz - jedna z nejznámějších martinických palíren produkuje kvalitní třtinový rum mnoha druhů. Původní usedlost, kde byla první várka ruku uvařena už v r. 1917, dnes vítá návštěvníky z celého světa. V muzeu se dozvíte o historii výroby rumu na ostrově a podnikovém obchodě ho nezapomeňte ochutnat!

pláž Corbet - na západním pobřeží ostrova, asi 25 km od hlavního města Fort-de-France, se pod hřebenem vulkánu Mont Peleé nachází pěkná pláž La Corbet. Po celé její délce najdeme tmavý sopečný písek zajímavě kontrastující s tyrkysově modrou vodou. Pozornosti by neměly uniknout ani místní restaurace servírující jen ty nejčerstvější ryby a mořské plody.

Vychutnejte si místní speciality:

Boudin – místní jelítka a jitrničky, někdy obsahující i mořské plody

Fricassée  de chatrou – smažené chobotnice s omáčkou

Colombo – místní směs koření obsahující koriandr, hořčičné semínko, kurkumu, pepř, tymián, atd.

Ti Punch – typický nápoj z rumu, třtinového sirupu a limety

Blanc Manger au Coco – typický dezert z kokosového mléka, cukru, želatiny a limetkového džusu

Rum – Depaz, Clement aj.