Hanga Roa (Rapa Nui/Velikonoční ostrov) / Chile

V jižním Tichém oceánu leží 3 500 kilometrů od břehů Jižní Ameriky vulkanický Velikonoční ostrov. Nevelký polynéský ostrov, patřící Chile, je jedním z od civilizace nejvzdálenějších obydlených ostrovů na světě. Na ostrově žije asi 7 tisíc lidí, necelá polovina z nich se hlásí k lidu Rapa Nui.

První lidé dorazili na Rapa Nui, jak se ostrovu říká v jazyce původních lidí, pravděpodobně kolem roku 1200. V roce 1722 na velikonoční neděli tady pod velením holandského průzkumníka Jacoba Roggeveena zakotvili první Evropané a dali mu jeho stávající název. Roku 1888 Velikonoční ostrov obsadilo Chile, jehož „speciálním územím“ je dodnes.

Ostrov ve tvaru trojúhelníku je asi 25 kilometrů dlouhý a 12 kilometrů široký a jeho nejvyšším bodem je hora Terevaka, tyčící se 507 metrů nad hladinu moře. V její blízkosti je hned několik sladkovodních kráterových jezer, kterým se říká „rano“. Velikonoční ostrov se může pochlubit řadou sopečných jeskyní a lávových trubic a milovníci geologie tady budou ve svém živlu.

Velikonoční ostrov ve světě proslul svými monumentálními kamennými sochami, „moai“, díky nimž byl zapsán na seznam UNESCO. Moai s obrovskými hlavami, často umístěných na masivních podstavcích, je na ostrově skoro 900 a z kamene je vysekali původní obyvatelé Rapa Nui mezi 13. – 16. stoletím.

Největší ze soch je známá jako „Paro“, váží 82 tun a měří skoro 10 metrů. Největší skupinou vzpřímených moai na ostrově je Ahu Tongariki, na pláži Anakena pak stojí první moai, zvednuté zpět na své podstavce v roce 1955 známým badatelem Thorem Heyerdahlem výhradně za použití lidské síly a dřevěných pák.

Hlavním městem ostrova je přístav Hanga Roa s centrální ulicí Avenida Atamu Tekena, lemovanou řadou hotelů, restaurací a kaváren. Kdo touží po vědění, neměl by si nechat ujít návštěvu Antropologického muzea Sebastiána Englerta se zajímavou expozicí na téma ostrova a jeho soch. Za krátkou prohlídku určitě stojí také hezký římskokatolický kostelík, zdobený nádhernými řezbami.

Sbírka petroglyfů Velikonočního ostrova je jednou z nejbohatších v celé Polynésii. Na návštěvníky tady čeká na 4 tisíce obrázků – Ptačího muže, mořské želvy a dalších světských i rituálních symbolů - vytesaných do kamene na asi tisícovce různých míst po celém ostrově.

Jen co by kamenem dohodil na jih od břehů Velikonočního ostrova, leží ostrůvky Motu Nui a Motu Iti, oblíbené zejména potápěči. Kdo chce raději zůstat na souši, může se po ostrovech, kde se zrodily kultura a ceremoniál Ptačího muže, projít pěšky a kochat se odsud nádhernými výhledy.